Ohlédnutí za moskevskou kvalifikací s trenérem Michaelem Lukičem

Vydáno dne: 15.08.2012 | Autor: Redakce | Zdroj: -

Osmifinálová prohra 3:7 s Maďarskem vystavila stopku úsilí českého národního týmu postoupit na světový šampionát na Tahiti. Náš tým přesto v Moskvě zanechal dobrý dojem a nečekaně získal skalp Francie a Rumunska. Za turnajem se ohlíží kouč národního týmu Michael Lukič.

Český tým začal skvěle, výhrou 6:4 nad Francií, jak jste viděl ten úvodní duel?
Řekli jsme si, že musíme přikrýt Basquaise a Pagise. Tím jak jsme je přikryli, oni vůbec nevěděli, co mají hrát. A vlétli jsme na ně, dali jsme dva krásné góly, tím jsme se dostali do utkání a pak už vlastně byli po celý zápas lepší. Jen tu třetí třetinu jsme byli trošku zatlačení Francouzy. Ale tam jsme to ustáli a výborně zachytal Víša. (Petr Víšek)

Překvapil vás samotného tak impozantní vstup do turnaje?
To jsme nečekali takový vstup. Byla to nejhorší skupina. Co jsem se bavil s trenéry ostatních týmů, tak říkali, že je to skupina smrti. Švýcaři tam chválili Estonce, že nehrají sice plážák, ale jsou hrozně důrazní. To se potvrdilo. A Rumunsko nás sice mělo přečtené, ale vítězství s Francií nám dodalo sebedůvěru, tak jsme je smázli také.

Byly si zápasy s Francií a Rumunskem podobné?
Abych pravdu řekl, tak byly jedno a to samé. My jsme na soupeře vlétli a ve druhé třetině si udělali dostatečný náskok, který jsme ve třetí třetině kontrolovali. My jsme měli, dá se říct oba zápasy první a druhou třetinu nadstandardní. Třetí byla vždy v režii soupeře, ale když člověk vede, tak poté pasivně brání, což je normální.

Naopak duel s Estonci příliš vydařený nebyl, prohráli jste 2:3. Nedošlo k mírnému podcenění soupeře?
Já si nemyslím, že to bylo podcenění. Spíše to byla příprava na osmifinále a hráči si dávali pozor, aby se jim nic nestalo. A to byl ten největší problém, protože tam došlo ke dvěma zraněním. V obou případech na noze. Estonci do toho šli dost ostře, bylo to vidět i na fotkách, že jsme stále byli v nějaké při se soupeřem. Nesoustředili jsme se na daný zápas a už byli myšlenkami v osmifinále.

Jenže v osmifinále jste se potkali s Maďary, kteří vás v tomto kalendářním roce už dvakrát porazili. A nevyšlo to s nimi ani tentokrát...
Já si myslím, že tam ovlivnila zápas žlutá karta Bočka. Protože Maďaři se ho bojí. Báli se ho tady v Praze i v Itálii. My to hrajeme na vysunutého útočníka, a to myslím, že rozhodlo, že nemohl hrát. A pak další článek to je Kubice zezadu, to je dělník, který vypomáhá útoku. Tam si myslím, že byla ta chyba.

Byla šance nepříznivě se vyvíjející osmifinálový duel s Maďarskem obrátit? Vždyť v 9. minutě jste prohrávali už 0:3.
Těžko se to otáčí, ale my jsme se do toho zápasu dostali, byli jsme lepší, aktivnější, chtěli jsme hrát. Dva góly, které nám Maďaři dali, byly po nafilmovaných pádech. Ať to byl Fekete, Stejskal z toho hned měl žlutou kartu, která ovlivnila zápas. Pak byl za špatné střídání vyloučený. A pak tam byl ten Jaksa, který také upadl přes nohu Kovaříka. Byly z toho dva fauly, dva trestňáky, dva góly. A to už se pak těžko hraje, honíte výsledek 3:0, poté vám neuznají gól na 4:3. Myslím, že tam chybělo štěstíčko. Kdyby uznali ten gól, tak Maďaři znejistěli a my byli ve hře. Protože gól v plážáku ten nic neřeší, ani dva.

Na turnaji vás postihla zranění, nemoci, žlutá karta. Není kádr 12 hráčů pro takovou akci příliš úzký?
Tam se právě ukázalo, že těch 12 lidí musí být kvalitních a ještě musíme mít to štěstí, aby se všem dařilo.

Jak by vyznělo s odstupem celkově Vaše hodnocení kvalifikace?
Nečekal jsem postup ze skupiny. Řeknu to upřímně, bylo to pro mě překvapení. Ale pak, když už jsme se dostali nahoru, tak jsme rychle spadli dolů. Byla to šance, kterou jsme nevyužili a mrzí mě to do dneška. Ale hráčům chci moc poděkovat za odvedené výkony. A také realizačnímu týmu, který nám vše perfektně připravil. Český plážák udělal rapidní krok mezi elitu, jsme zváni na různé turnaje. Ale bohužel jsme limitovaní penězi a ta hráčská základna není tak bohatá, jakou disponují ostatní týmy.

Na šampionát se probojovali Rusko, Nizozemí, Španělsko a Ukrajina, je to pro Vás překvapení?
Velké překvapení pro mě je Holandsko. Hrají svůj styl, stále stejný, nemastný, neslaný. Hrají nezáživný plážák, ale překvapili mě svým postupem. To, že Maďaři neudělají ani bod, to jsem očekával. My, kdybychom se tam dostali, tak si myslím, že bychom také neudělali žádný bod. Ale to je o tom štěstí. Najednou se vyhraje zápas a vyhrajete tři. V tom plážáku není favorit. Třeba Rusové se mi vůbec nelíbili. Ti hráli ten svůj styl a mysleli si, že to stačí. Nakonec ve finále prohráli, nebyli tolik nabuzení, připadali mi unavení.

Která nejbližší akce teď čeká národní tým České republiky?
Teď nás čeká turnaj v Linci, ale bohužel budeme trošku měnit kádr. Vezmeme plno nových hráčů, abychom si vyzkoušeli, kdo na to má, kdo na to nemá. Abychom rozšířili reprezentační tým o více hráčů, abychom měli kam sáhnout.

Mluví se o tom, že dres národního týmu oblékne Jan Koller, jak vypadá situace okolo historicky nejlepšího střelce české fotbalové reprezentace?
Jan Koller teď přilétá do Čech. Spojíme se a postupně by se měl zapojit do přípravy a do Haagu snad jet.