Nejvíce zápasů v loňském roce odehrála Brazílie

Vydáno dne: 01.03.2012 | Autor: Redakce | Zdroj: -

Rok 2011 máme již za sebou. Největší událostí tohoto roku bylo pochopitelně Mistrovství světa v italské Ravenně, kterému v uplynulém roce předcházela série kvalifikačních bojů ve čtyřech konfederacích. Mezinárodní harmonogram vyplnila i novinka v podobě turnaje Intercontinental Cup. Z čistě kontinentálních turnajů vyčnívala Evropská liga, které se účastnilo dvacet týmů, včetně České republiky. Vidět byl i turnaj v Mantě, který se hrál v rámci Jihoamerických plážových her za účasti osmi tamních reprezentačních celků. Na základě údajů, které zveřejňuje web roonba.com tak došlo k pokusu o sestavení neoficiálního srovnání mezinárodních týmů dle počtu odehraných zápasů. Asi nemůže být překvapením, že největší počet zápasů v roce 2011 odehrála Brazílie.

Kromě účasti na několika velkých akcích obdržela Brazílie pozvánku na řadu menších turnajů. Což je logické, účast mnohanásobných mistrů světa je vždy lákadlem, které zvyšuje prestiž pořádané události. A Brazilci se snažili vždy přijet v co nejsilnějším složení. Výjimkou byl pouze turnaj Copa Lagos, kam nový trenér Zloccowick pozval velký počet nováčků, tak aby si otestoval výkonnost nadějných ligových hráčů a zároveň se tím snažil rozložit námahu z náročného turnajového harmonogramu ze závěru roku na více hráčů. Celkem Brazilci odehráli 40 zápasů, přičemž většinu z nich hráli až v druhé polovině roku (31 zápasů).

Na druhé příčce skončil tým Švýcarska, který si nejvíce zápasů připsal v rámci své účasti v Evropské lize či na turnaji Intercontinental Cup (dohromady 14 zápasů). Naopak z MS v Ravenně se švýcarský tým poroučel poměrně brzy, hned po základní skupině. Velkou část z celkového počtu odehraných zápasů pak tvořily přípravné zápasy, které Švýcaři hráli v domácím prostředí. Většina těchto přípravných zápasů byla spojena s tamní ligovou soutěží, kdy zápasy s Ománem, Maďarskem či Německem zahajovali víkendový ligový program.

Třetí příčku pak drží Rusko, které se v uplynulém roce spíše vyhýbalo hraní přípravných zápasů. Proto si Rusové připsali takřka všechny mezistátní zápasy v rámci MS (6 zápasů), Evropské ligy (9) a turnaje Intercontinental Cup (5). Kostra ruského týmu je tvořena z hráčů, kteří spolu v národním týmu působí pohromadě již několik let. Navíc drtivá většina členů ruského týmu spolu hraje za Lokomotiv Moskva (s výjimkou trojice Eremeev, Peremitin a Paporotnyy). Pro ruský tým je tak přípravným zápasem takřka každý zápas Lokomotivu.

Zajímavými týmy v první desítce jsou pak Omán a Bělorusko. Impulsem pro Omán byl úspěch na Asijských hrách v roce 2008, které tehdy vyhrál. Od té doby vrostla podpora plážového fotbalu v tamních kruzích mnohonásobně. Ománci během sezony hrají velký počet přípravných zápasů (či turnajů) a nevadí jim kvůli nim cestovat až do Evropy. Své ambice se snaží přetavit i na poli organizačním. V roce 2010 Ománci hostili druhý ročník Asijských plážových her (kde však titul neobhájili) a v roce 2011 se jim podařilo získat pořadatelství kvalifikace na MS v Ravenně. I díky výhodě domácího prostředí se jim účast v kvalifikaci povedlo přetavit v postup na závěrečný turnaj, který pro ně skončil po třech porážkách. Je třeba však dodat, že jim na turnaji chybělo několik opor, které tým střelecky táhlo v kvalifikačních bojích.

Bělorusko do první desítky přivedl velký počet odehraných zápasů v rámci přátelských turnajů hraných na východě Evropy, například ve městech Vitebsk (Bělorusko), Jūrmala (Lotyšsko) a Yantarny (Rusko). Bělorusové se často účastní i ligových turnajů hraných v Rusku. Samozřejmě nejprestižnějším mezinárodním turnajem, kterého se Bělorusko účastnilo, byla Evropská liga, kde odehrálo pět zápasů. Jeden z těchto zápasů hrálo i s Českou republikou a bohužel jej vyhrálo 6:2.

Mimo první desítku se objevují jedny z historicky nejúspěšnějších reprezentací – Uruguay (11. místo), Španělsko (19. místo) a Francie (23. místo). Pro Uruguay byl rok 2011 hodně špatný. V srpnové kvalifikaci na MS se jí nepodařilo postoupit ani ze základní skupiny, a tak se poprvé v historii MS nekvalifikovala na závěrečný turnaj. Svůj neúspěch zopakovala při prosincových Jihoamerických plážových hrách, kde se hráčům této reprezentace opět nepodařilo postoupit ze základní skupiny. Jedinou radostí jim tak zůstává vítězství na lednovém turnaji Copa Latina, kde Uruguayci porazili postupně Argentinu, Mexiko a Brazílii. Týmy Španělska a Francie rovněž chyběly na nejprestižnějším údálosti roku v Ravenně, když jim stopku v cestě na mistrovství světa vystavili jejich soupeři v kvalifikačních bojích již v roce 2010.

Obecně lze říci, že se poměry mezi jednotlivými kontinenty začínají pomalu vyrovnávat. V Evropě je v současné době nastolen trend redukce zápasové zátěže. Projevilo se to především na modelu Evropské ligy (EBSL), vždyť ještě v roce 2007 odehrálo Rusko v rámci EBSL 17 zápasů, v roce 2011 to bylo již jen 9 zápasů. Rovněž se snížil počet menších mezistátních turnajů (s výjimkou východní Evropy), spíše jsou preferovány přípravné zápasy. Naopak především v Asii počet turnajů pomalu roste.

Alespoň jeden mezistátní zápas odehrálo celkem 78 států.