Michal Rukavička: Nabídku pracovat u reprezentace jsem přijal za necelých 30 vteřin
Vydáno dne: 05.04.2012 | Autor: Redakce | Zdroj: -
Jediným nováčkem u reprezentačního týmu nebyl v rámci akce Beachsoccer Nations Cup žádný fotbalista, nýbrž nový asistent reprezentačního trenéra, kterým je od začátku tohoto roku Mgr. Michal Rukavička. S trenérem Michaelem Lukičem se zná ze svého angažmá ve Spartě Praha, kde oba působí u mládežnických týmů. S Michalem Rukavičkou jsme si tak popovídali o jeho úkolech u reprezentačního týmu, ale i dalších aktivitách mimo plážový fotbal.
Co máte u národního týmu na starost?
Trenérem Michaelem Lukičem jsem byl požádán o spolupráci, kterou jsem velmi rád přijal. Úkolů mám u reprezentace mnoho. Jako fyzioterapeut se starám o hráče po zdravotní stránce před i po zápase, hráče připravuji v tzv. warm up fázi, kdy se cíleně snažím tělo sportovce připravit na zátěž a poté jdou s trenérem na balón. Dále připravuji pití a nesmí samozřejmě chybět ani vytváření pozitivní atmosféry v týmu doplněné o nějaké to hecování :). Víceméně jsem tedy taková ta „holka pro všechno“, aby se mohl hlavní trenér soustředit na svou práci a coaching.
K reprezentaci si Vás tedy přivedl Michael Lukič, jak dlouho spolu pracujete?
Michaela znám již druhou sezónu a to ze Sparty Praha, kde působím jako fyzioterapeut mládeže a terapeut U19, Michael zde působí jako trenér „maličkých“. Jsme přátelé a spolu se potkáváme právě na Spartě. Michael se snaží o spolupráci přípravky - terapeut kvůli odbourání jednostranných nesprávných pohybových vzorů a o vhodnou kompenzaci před a po tréninku již v tomto raném věku. Jeho přístup jsem ocenil. Díky tomu jsme se mohli poznat blíže a zahájit spolupráci.
Jak dlouho jste se rozhodoval o přijetí nabídky pracovat u plážové reprezentace?
Řekl bych, že to netrvalo ani minutu, asi tak 30 vteřin :). Pro mne je spolupráce s reprezentací ČR opravdu čest. Svou profesi jsem si zvolil proto, abych pomáhal a řešil zdravotní problémy vrcholových sportovců. Má-li při této práci člověk ještě na hrudi národní znak a svou prací reprezentuje naši vlast, tak je to jedinečný pocit, který si nechci odpírat, mám-li tu možnost. Tím, že se díky Spartě pohybuji ve fotbalovém prostředí, je mi i plážový fotbal velmi sympatickým sportem a navíc je pro mě i příjemným odreagováním. Jsem tedy rád, že jsem nabídku dostal a moc si toho vážím a zápasy užívám.
| Michael Lukič o svém novém asistentovi: "Já potřebuju někoho, kdo se podívá na hráče, když má nějaký výron nebo cokoliv. Michal mu to zabandážuje a ještě u toho stačí hráčům připravit rozcvičku. Jsem hrozně rád, že do toho se mnou šel, protože v tom nejsou peníze, jelikož to všichni děláme zadarmo. Takže jsem rád za každého takového člověka, který to dělá jen proto, aby mohl reprezentovat naši republiku a cítí se dobře, že pro to mohl něco udělat. " |
O jaké další sporty se zajímáte?
Co se profesního zaměření týče, spolupracuji s celou škálou vrcholových sportovců z různých odvětví, a tak mi žádný sport není cizí. Nejvíce spolupracuji s fotbalisty, hokejisty, golfisty, tenisty, atlety, házenkářkami, ale také třeba s baletkami atd. Co se mých sportovních aktivit týče, jednoznačně se zajímám o lední hokej, florbal, flowin a posilování.
Michael Lukič nastoupil k reprezentačnímu týmu v loňském roce, znal jste plážový fotbal již před tím nebo se o plážový fotbal zajímáte až od okamžiku, kdy Vás oslovil s nabídkou spolupráce?
Před tím jsem ho tolik nesledoval. Viděl jsem nějaké úryvky o plážovém fotbale na Michaelovo facebookovém profilu, ale to jsem tomu ještě nevěnoval takovou pozornost. To se změnilo až po úspěchu v Berlíně, ze kterého jsem viděl fotky. Když mi Michael řekl, že se zde nabízí možnost spolupráce, do problematiky plážového fotbalu jsem se „zavrtal“ mnohem hlouběji a zjišťuji, že je to velmi zajímavý a náročný sport.
Kromě plážové reprezentace také působíte v týmu Sparta Praha. Co je Vaším úkolem zde?
V zde pracuji jako fyzioterapeut mládeže, mám na starosti především prevenci a doléčení zranění veškerých hráčů z jednotlivých dorostů Sparty a pak mám také na starosti hlavní dorost - U19, se kterým jsem u každého zápasu jako terapeut.
Jsou plážoví fotbalisté náchylnější ke zraněním ve srovnání s velkým fotbalem?
Na tuto otázku nemohu jednoznačně odpovědět. Každý sport má své specifika a tím i specifickou etiologii zranění. Řekl bych, že ve velkém fotbale, nepočítáme-li běžné zhmožděniny, dominují zranění kolenního kloubu a kotníku. V plážovém fotbale, díky běhu v písku, pro plosku nohy je písek velmi podmětným prostředím, výše zmíněné klouby ve výsledku stabilizujeme. Faktem však je, že díky náročnému terénu a destabilizačním vlastnostem písku jsou plážoví fotbalisté z mého pohledu náchylnější na svalová zranění a úponové bolesti, především v oblasti třísel, zadní strany stehen a lýtek, které se pak mohou funkčně přenášet do oblasti zad, kde spouští typické bolesti bederní páteře.