Michael Lukič: Byl to nejlepší výběr, který jsem kdy dal dohromady

Vydáno dne: 29.06.2012 | Autor: Redakce | Zdroj: -

Druhé místo obsadila česká reprezentace v plážovém fotbale v kvalifikačním turnaji Evropské ligy divize B v italském městě Terracina. Svěřenci Michaela Lukiče na úvod přehráli Norsko 7:0. O celkové prvenství je připravil smolný závěr druhého duelu s Maďarskem, ve kterém inkasovali 7 sekund před koncem gól na 3:4. V posledním zápase zdolali poprvé v historii Bělorusko a po výhře 2:1 mají stále naději na postup do další fáze jako nejlepší celek ze druhých míst. Po návratu z Itálie jsme vyzpovídali kouče českého národního týmu Michaela Lukiče.

Panovala v českém týmu spokojenost s turnajem?
S druhým místem je spokojenost, ale s prvním by byla větší. Tam jsme, jak já říkám, profrcali začátek utkání s Maďarskem. Pak jsme jim nepůjčili balon a v posledních sekundách jsme inkasovali, jinak jsme Maďary měli na lopatě. Na Nory jsme vlétli, že nevěděli, co se s nimi děje. A stejný scénář se opakoval s Běloruskem, také jsme je k ničemu nepustili a gól, který jsme dostali, byl vyloženě náhodný, odražený od písku. Jinak si myslím, že kluci zahráli až na ten zápas s Maďarskem velmi dobře.

Jak velké bylo zklamání po porážce ve druhém utkání s Maďarskem, kde jste inkasovali sedm sekund před koncem? Co se tam stalo v závěru zápasu?
V tom závěru jsme hráli přesilovku čtyři na tři. Měli jsme tlak, gólové šance, ale nedali jsme. Pak jsme vystřelili, náhodně se to odrazilo od jednoho z Maďarů a Sali (pozn. Michal Salák) neudržel, jak se říká, nervíky a na půli ho zmydlil. A bohužel on to trefil (pozn. Besenyei) přímo do víka. To se povede jednou za život. Naše zklamání bylo veliké a Maďaři slavili, jako kdyby vyhráli mistrovství světa.

Stále je naděje na postup jako nejlepší tým ze 2. místa. Jak reálná tahle šance podle vás je?
Já si myslím, že velká, protože když jsem se díval dva roky nazpátek tak šest bodů a skóre plus sedm si myslím, že je dostatečný náskok. Tam ty góly moc nepadají, a když už padají, jsou to remízy a většinou ty utkání končí 5:5, 4:5, 5:4... A vyrovnané to bylo i v Itálii. Ať to bylo v A skupině nebo B skupině, ty zápasy neměly favorita. Tam jsme vyhráli my velkým rozdílem s Norskem a jinak snad nikdo. Beach se v Evropě srovnává. Ani Norové nehráli špatně, rozhodčí je zaříznul s Běloruskem, když zapískal tři fauly, které nebyly. A z toho dávali Bělorusové góly. Jinak jim Norové byli vyrovnaným soupeřem a dokonce bych řekl, že byli lepší než Bělorusko.

Vám se podařilo zapracovat na obraně, která byla výborná, inkasovali jste v turnaji jen 5 branek. Nemrzí vás ale třeba horší proměňování šancí?
Neřekl bych neproměňování šancí, ale jak jsme s hrůzou zjistili, tak proměňování trestných kopů. My jsme netrefili ani jednou bránu a těch trestných kopů a faulů jsme měli tolik. Za tu dobu, co jsem u reprezentace, se to nestalo.

Jaká jsou největší pozitiva, které vám turnaj na hře vašich svěřenců ukázal, koho byste pochválil za předvedené výkony?
Zařazení Fillingera byl dobrý tah, Stejskala a Saláka. A zjistili, jsme, že máme dva výborné gólmany. Ať Víšek nebo Židlický, oba dva splnili, co měli. Ale povedl se celý mančaft, byl to nejlepší výběr, který jsem kdy dal dohromady. Když srovnám Německo, kde bylo sedm nových lidí, náhoda, štěstí... Herně dobře poskládané, útočné, ale byla tam shoda náhod. Zlobila nás tam Andorra, kterou jsme nakonec porazili. Tady ten mančaft šel za svým cílem. S Norskem to v televizi muselo vypadat velmi dobře. Až poté ta třetí třetina se zhoupla do toho, že si každý chtěl dát gól. Dvě třetiny jsme se výborně takticky drželi a dávali to z nohy na nohu a ta třetí nevyšla. Ale to je takový český syndrom, když se daří, každý chce dát gól.

Hned první týden v červenci vás v Moskvě čeká kvalifikace Mistrovství světa, co říkáte na silné soupeře Francii, Rumunsko a Estonsko?
Byl jsem na losování, a když mi tam dávali Francii, tak jsem se orosil, když jsem tam viděl Rumuny, tak jsem se orosil dvakrát tolik a když přidali Estonce, tak jsem šel do kolen :-) Nejtěžší skupina, říkali to všichni.

Co říct na adresu soupeřů?
Francouze jsem viděl teď se Španěly a byli vynikající. Obměnili kádr, doplnili to dvěma bývalými ligisty jako je Mickael Pagis. V týmu zůstal Jeremy Basquaise, stálice francouzského plážového fotbalu. Mají hodně dvoumetrových hráčů. Rumuni to jsou dvoumetroví borci, kteří hrají divizi A a fotbalově si v ní po dva roky budují jméno. Soupeři to nejsou jednoduchý. A Estonce jsem viděl na sestřihu s Norskem. To budě něco jako Bělorusové. Nic jednoduchého, ale může se stát cokoliv. Jestli budeme hrát jako teď proti Bělorusku, tak se nebojím ani jednoho z nich. Protože jsme hráli zodpovědně dozadu, obrana splnila, co měla, my jsme dostali góly z trestných kopů, nás nikdo nepřehrál. Obrana ve složení Kovařík, Chalupa, Kubice, Huráb si odehrála to, co měla.

Se stejným týmem tedy půjdete i do kvalifikace?
Určitě, jsem domluven, že všechny kluky nám pustí. Ještě mám ale dvě místa volná. Během deseti dnů bychom hráli osm zápasů, pokud bychom šli do finále.