Jaroslav Kovařík: Bylo by skvělé si zahrát s Honzou Kollerem na písku.
Vydáno dne: 10.07.2012 | Autor: Redakce | Zdroj: -
Český národní tým míří do Moskvy, kde ho v základní skupině kvalifikace o postup na světový šampionát v příštím roce na Tahity čekají silné výběry Francie a Rumunsko a také nevyzpytatelné Estonsko. K oporám výběru Michaela Lukiče by opět měl patřit Jaroslav Kovařík, od nadcházející sezony fotbalista divizního nováčka TJ Spartaku Chrást.
Jak a kdy jste se dostal k plážovému fotbalu a do národního týmu?
Je to asi pět let, kdy se udělalo na Rapidu na Lopatárně v Plzni hřiště pro plážový fotbal a hrálo se tu mistrovství republiky myslím. Český národní tým se zrovna chystal do Atén na Evropskou ligu. Já jsem hrát za kluky z Rapidu a trenér si mě vybral do Athén. Tam se nám kupodivu podařilo postoupit, což byl v té době obrovský úspěch, když jsme porazili vicemistry Evropy Ukrajinu a Německo a postoupili do evropské tour. Dva měsíce jsme objížděli asi 6 nebo 7 turnajů a utkali jsme se s těmi top týmy v plážovém fotbale, což byla obrovská škola. Bylo to náhlé, ale dostal jsem se tam a byl jsem za to rád.
Čím vás plážový fotbal tak zaujal?
V plážovém fotbale se děje akce za akcí, člověk střílí přes celé hřiště, z půlky, trestné kopy, padá hodně branek. A to mě jako hráče ofenzivního, který střílí rád branky, musí bavit. Jsou tam vysoké nároky na techniku, protože se hodně hraje vzduchem, zakončení je často krkolomné, takže asi to.
Národní tým by měl posílit také Jan Koller, jak se těšíte na případnou spolupráci v reprezentaci?
Tak určitě by bylo skvělé si zahrát s Honzou Kollerem na písku. A pro plážák to bude znamenat obrovskou reklamu a myslím si, že se dostane do podvědomí více lidem, protože tady v Čechách o něm lidé moc neví. Ale když vyjíždíme na turnaje do Španělska, do Itálie, do Francie, tak tam plážák je velmi populární. Dokonce v Itálii mají i své programy, kde vysílají ligu. Třeba v Portugalsku, kde jsme hráli proti domácím, bylo na zápase čtyři a půl tisíc lidí. To je něco fantastického.Takže doufám, že Honza Koller přitáhne zase pár lidí, přitáhne i ty mladé kluky, kteří to můžou začít hrát a plážový fotbal se zase někam posune.
Jaký může být jeho přínos přímo na hřišti? Bude jeho vysoká postava velkou výhodou?
Myslím, že určitě velkou. Na ty vyšší hráče, kteří mají stabilitu v písku, vesměs brankáři vyhazují, oni můžou sklepávat, ostatní zakončují. A nebo sami dávají góly hlavou. My máme v mančaftu Bočka, který je úspěšný střelec, dává jeden gól za druhým. Myslím, že jestli Honza Koller nastoupí, tak branky dávat bude a spolupráce s ním může být jedině pozitivní.
Už letos jednu reprezentační akci máte za sebou, turnaj B divize Evropské ligy. V Itálii jste obsadili po výhrách nad Norskem a
Běloruskem a porážce od Maďarů druhou příčku s nadějí na postup do další fáze. Převládla po turnaji spokojenost nebo zklamání?
Já si myslím, že nakonec převládla spíše spokojenost samozřejmě, protože jsme dvakrát vyhráli. Hodně nás ale mrzela porážka s Maďarskem, protože soupeř nebyl rozhodně nad naše síly. Ale ten zápas nám nevyšel, a to i takticky. Nakonec sedm sekund před koncem jsme dostali gól, což je chyba. Na druhou stranu jsme porazili Bělorusko, které patří k tradičním účastníkům těch turnajů a kvality svoje má. Pořádá i mezinárodní turnaje a myslím, že v tom plážáku jsou ještě kus před námi. Porazit takový tým, to se vždycky cení. Navíc pro český národní tým rekordní výhra 7:0 nad Norskem, to je další vizitka, která nám může zvedat trošku kredit.
Na kvalitní výkony z Itálie budete chtít určitě navázat teď v Moskvě při kvalifikaci o postup na mistrovství světa. Tam vás ale čeká o hodně těžší skupina než jste měli v Itálii...
Ta kvalifikace je neskutečně těžká. Je to síto, kterým je velice těžké na mistrovství světa projít. Ale každý zápas je jiný, zvlášť v tom plážáku. Ale samozřejmě síla Francie, tradičních účastníků a vlastně i mistrů světa, je obrovská. Rumunsko se dostalo do divize A, takže má obrovské zkušenosti. Hraje ty zápasy, které jsme před pěti lety hráli my. Ob čtrnáct dní se utkává se Španělskem, Itálií, takže mají kvalitu velkou. S Estonskem, si myslím, se bude dát hrát normálně. Tam si myslím, že bychom měli zvítězit. Proti Francii a Rumunsku bude záležet na tom, jaké podáme výkony. Není nemožné je porazit, ale záleží na tom, abychom měli trochu štěstí.
Cílem tedy bude postup ze základní skupiny a v play-off se uvidí, na jakého soupeře narazíte?
Tak určitě budeme chtít postoupit, kdybychom nechtěli, nemuseli bychom tam jezdit. Každý zápas proti tak kvalitnímu soupeři je pro nás obrovská zkouška. Postupují dva týmy ze skupiny plus třetí nejlepší. My se budeme snažit makat a nevypustit žádný zápas.
Pokud v Moskvě nastoupíte minimálně ke třem zápasům, dosáhnete v reprezentaci počtu čtyřiceti startů. Co to pro vás znamená?
Je to hezké číslo, ale v porovnání s ostatními borci, ať už jsou to třeba Portugalci, tohle číslo nic moc neznamená. Samozřejmě ale pro mě je to číslo obrovský a jsem rád, že jsem se k plážáku dostal. A budu se snažit udržet výkonnost, aby těch zápasů přibylo ještě víc.